• Klub ovíněných duší
Přihlášení



Kalendář událostí
prosinec 2019
Po Út St Čt So Ne
25 26 27 28 29 30 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5
Nejbližší události
Žádné události
Úvod Tichá vína

Tichá vína


Tichá vína představují klasická révová vína s výjimkou vín šumivých. Kvasí jedenkrát, přičemž vzniká alkohol (9 - 14% obj.) a oxid uhličitý, který na konci kvasného procesu vyprchá.

Rozdělení tichých vín podle přívlastku (germánský systém):

STOLNÍ VÍNO
Vyrábí se z hroznů vypěstovaných v rámci EU, které dosáhly nejméně 11°NM, a to z odrůd moštových, stolních a neregistrovaných. Nesmí být označeno názvem odrůdy, oblasti, ani ročníkem. Mošt určený k výrobě stolního vína může být přislazován náhradním sladidlem. Jedná se o víno nejnižší kategorie, které smí být plněno pouze do nádob o  min. objemu 1 litr. V případě, kdy pochází ze zahraničí, musí být označeno zemí původu. Víno nepodléhá zatřídění Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí.

ZEMSKÉ VÍNO
Je stolní víno vyrobené z hroznů pocházejících z vinic ČR, jejichž výnos nepřesahuje 12 t/ha. Hrozny musí obsahovat alespoň 14°NM. Na rozdíl od stolního vína může být označeno názvem odrůdy, oblasti a ročníkem. Víno nepodléhá zatřídění Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí.

JAKOSTNÍ VÍNO
Vyrábí se z hroznů vypěstovaných výhradně na schválených vinicích ČR, jejichž výnos nepřesahuje 12 t/ha, výroba se musí uskutečnit ve stejné vinařské oblasti, kde proběhla sklizeň. Hrozny musí obsahovat alespoň 15°NM. Víno podléhá zatřídění Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí. Rozlišuje se na Jakostní víno odrůdové (víno vyrobené z vinných hroznů, rmutu či z hroznového moštu nejvýše 3 odrůd) a Jakostní víno známkové (víno vyrobené ze směsi hroznů, rmutu či z hroznového moštu anebo smíšením jakostních vín).

JAKOSTNÍ VÍNO S PŘÍVLASTKEM
Vyrábí se z hroznů vypěstovaných výhradně na schválených vinicích ČR, jejichž výnos nepřesahuje 12 t/ha, výroba se musí uskutečnit ve stejné vinařské oblasti, kde proběhla sklizeň. Víno může být vyrobeno z vinných hroznů, rmutu nebo hroznového moštu nejvýše 3 odrůd. Je-li podíl jednotlivých odrůd min. 15 %, uvádí se na etiketě v sestupném pořadí. Jakostní vína s přívlastkem nesmí být doslazováno řepným cukrem, ani konzervována chemickými látkami, s výjimkou oxidu siřičitého. Podle cukernatosti se rozdělují následovně:
Kabinetní víno (do roku 2004 označováno "kabinet")
Vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 19°NM, víno je lehčí, spíše suché.

Pozdní sběr
Vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 21°NM, jejich sklizeň probíhá později, víno je kvalitní, plné, suché či polosuché.

Výběr z hroznů
Vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 24°NM, víno je kvalitní, plné, s vyšším obsahem alkoholu a někdy i zbytkového cukru, jde především o víno polosuché či polosladké, vhodné k archivaci.

Výběr z bobulí
Vyrábí se z bobulí, které dosáhly nejméně 27°NM, jejich sklizeň probíhá ručně, víno je velmi plné, s vyšším obsahem zbytkového cukru, zpravidla polosladké či sladké, vhodné k archivaci.

Výběr z cibéb (botrytický sběr)
Vyrábí se pouze z bobulí napadených ušlechtilou plísní šedou (Botrytis cinerea) nebo z přezrálých bobulí, které dosáhly cukernatosti nejméně 32°NM, jejich sklizeň probíhá ručně, víno je výjimečné, velmi plné, převážně sladké.

Ledové víno
Vyrábí se ze zmrzlých hroznů sklizených ručně při teplotě -7°C a nižší a v průběhu sklizně a zpracování zůstaly zmrazeny a získaný mošt vykazoval cukernatost nejméně 27°NM. Ledová vína jsou velmi plná, sladká a poměrně vzácná.

Slámové víno
Vyrábí se z dobře vyzrálých, ručně sklizených a nepoškozených hroznů, které byly před zpracováním skladovány na slámě či rákosu nebo zavěšeny v dobře větraném prostoru po dobu nejméně 3 měsíců, čímž se z nich odpaří velké množství vody a dochází ke koncentraci extraktivních látek, a získaný mošt vykazoval cukernatost nejméně 27°NM. Vykazuje-li však mošt již po 2 měsících cukernatost nejméně 32°NM, může se provést lisování. Pro tyto účely se využívá zejména bílých odrůd. Slámová vína jsou velmi plná, sladká a poměrně vzácná.


VOC - VÍNA ORIGINÁLNÍ CERTIFIKACE
Jedná se o způsob kategorizace vín na základě místa původu hroznů - tzv. apelační (románský) systém. Oproti germánskému značeni, které rozděluje vína podle cukernatosti hroznů při sběru, je zde kladen důraz na tzv. terroir, tedy kvalitu půdy v dané oblasti a klimatické podmínky, které se spolu podílí na jedinečném a nezaměnitelném charakteru vín.
Vína originální certifikace se vyrábí pouze z několika odrůd typických pro danou oblast, jejichž charakteristické rysy si jsou v rámci této lokality velmi podobné.

Pro udělení certifikace musí být splněny následující podmínky:
- výrobce musí být členem VOC dané oblasti
- jsou povoleny pouze předem stanovené odrůdy a jejich cuvée
- hrozny musí pocházet z registrovaných vinic
- hrozny musí mít nejméně 19°NM
- výnos nesmí překročit 2,5 kg na keř
- sběr hroznů je prováděn pouze ručně
- vína smí být uzavřena pouze korkovým uzávěrem
- školení vína nesmí probíhat metodou barikování
- vína nesmí být vyrobena metodou dlouhodobého zrání na kvasničných kalech
- jablečno-mléčná fermentace je povolena
- zbytkový cukr ve víně je povolen do 25 g na litr
- obsah alkoholu ve víně je omezen na max. 13,9% obj.
- vína musí výrazně vykazovat typické senzorické vlastnosti dané oblasti

Víno originální certifikace musí odpovídat alespoň požadavkům na jakostní víno, ale nepodléhá zatřídění Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí. To provádí samotné sdružení vinařů, jehož musí být výrobce členem.
V současnosti existují na území ČR oblasti VOC Znojmo, VOC Mikulov, VOC Modré Hory, VOC Pálava a VOC Blatnice.

Ve světě je apelační systém zaveden např. ve Francii (AOC), Itálii (DOC a DOCG) či v Rakousku (DAC).


Rozdělení tichých vín podle obsahu zbytkového cukru:

SUCHÉ VÍNO
Víno obsahující max. 4 g zbytkového cukru na 1 litr nebo max. 9 g cukru/litr, za předpokladu, že rozdíl mezi zbytkovým cukrem a celkovým obsahem kyselin přepočteným na kyselinu vinnou nepřekročí 2 g.

POLOSUCHÉ VÍNO
Víno obsahující 4,1 - 12 g zbytkového cukru na 1 litr nebo max. 18 g cukru/litr, za předpokladu, že rozdíl mezi zbytkovým cukrem a celkovým obsahem kyselin přepočteným na kyselinu vinnou nepřekročí 10 g.

POLOSLADKÉ VÍNO
Víno obsahující 12,1 - 45 g zbytkového cukru na 1 litr.

SLADKÉ VÍNO
Víno obsahující více než 45 g zbytkového cukru na 1 litr.


Poznámka: Označením "°NM" se rozumí stupeň normalizovaného moštoměru, který udává počet kilogramů přírodního cukru na 100 litrů hroznového moštu.